Berte si příklad z dětského pohledu na život

Děti jsou charakteristické tím, že vidí život mnohem více jednodušší, a tak trochu s nadsázkou. Jsou také jedinečné pro svůj vnímavý instinkt, kdy si nenechají jen tak něco ujít a věnují pozornost všemu, co na první pohled upoutá jejich pozornost. Pro nás dospělé jsou to obyčejné věci, které už ani nesledujeme, ale pro děti jsou fascinujícím nástrojem k užívání si života.
hraní s dcerou.jpg

Zastavte čas a buďte chvíli jako dítě

Rozhodně by si většina rodičů měla brát příklad ze svých dětí , které jsou zcela jistě kouzelné už jen pro to, že věnují pozornost krásám, které nám – už unikají. Pamatujete na období, kdy vás uchvátila taková drobnost, jakou byl klacek na zemi, pampeliška, která šla sfouknout nebo utrhnutí kdejaké trávy ze země? Že ne? Připomenout si to můžete u vašich dětí, které nadchne vše, co dospělé oko už není schopné zaregistrovat. Inspirujte se tedy někdy vašimi ratolestmi a opět otevřete oči nad něčím, co je fantastické už jen proto, že existuje.

Neberte jim dětství, ale dovolte, aby vás vzaly do dětského světa!

Mnoho rodičů dělá velkou chybu v tom, že svým dětem „otevírá oči“ a snaží se jim vysvětlit logickou a dospělou verzi toho, co ony vnímají jako pohádku. Pokud jsou to snílci, neberte jim iluze o tom, že by nemohly změnit svět, ale sněte s nimi, že je to skutečně možné! Jestli jsou vaše princezny přesvědčené o tom, že princ na bílém koni existuje a ony si jednou budou žít jako na zámku, nevracejte je zpátky do reality tím, že jim předložíte skutečnost, jak to v lásce chodí. Věřte společně s nimi, že svět je jedno hezké místo, které nám ukazuje tolik úchvatných způsobů, jak být šťastní, že by byla škoda se o nich připravit jen proto, že jsme zapomněli na chvíli snít – tak jako děti.
foukání pampelišky.jpg
· Z každého dítěte si můžete vzít příklad a uvědomit si, že to, co mají je nesmírná vzácnost – jsou to jejich priority, kdy dávají na první místo maličkosti, které nám už nic neříkají, protože jsme příliš zaběhlí v tom, kolik máme práce a povinností, že nestíháme sledovat to, co naše děti berou jako nejlepší věc na světě – všední a zcela prosté věci kolem nás.